Lucie je ve veřejném prostoru v podstatě od dětských let. „Dřív, v době bez sociálních sítí, na nás tvůrce nebyl takový drobnohled, na samotnou tvorbu bylo víc času. Názorem na svou osobu se ale nesmíte nechat odradit, zvlášť pokud děláte to, co vás nejvíc baví, co je váš vnitřní motor. Pak vás nic nezastaví,” říká zpěvačka.

V divadle Lucii baví hlavně proces zkoušení, cesta k finálnímu výstupu. „Když se na koncertě můžete opřít o sílu písničky a reakci lidí na ni, je to už ta šlehačka. Gró pro mě však je předchozí tvoření,” říká.

„V jednu chvíli reakce na můj život byly tak enormní a všudypřítomné, že mi vlastně daly křídla: řekla jsem si a dost a vlastně mi to začalo být jedno. Kolem 40ky a s dětmi člověku začne být jedno, jaké skupiny ho berou a neberou,” radí Lucie. 

A jaké má Lucie tipy pro ostatní ženy? Důležité je podle ní neukazovat při tvorbě backstage videa a neprozrazovat, čemu se právě věnujete. Jen přijít s hotovým produktem.

Reakce pak filtruje velice důsledně. „Nemám televizi, nekupuju  časopisy. A když se ke mně přes všechny filtry něco dostane, tak kdyžtak zareaguju. Diskuze ale většinou nečtu, bere mi to soustředění na vlastní práci.”

Pomáhá jí také obklopení dětmi, má otevřený a volně přístupný dům. „Pak pomáhá jít do přírody, kde vnímáš svůj dech i synchronicity a dokonalost v přírodě. Neřešte taky zavřené dveře, spoustu jiných jinde jich bude otevřených. Krize se musí prodýchat,” radí.

Člověk musí podle Lucie sám najít svůj rytmus. „Já sama třeba nepiju ani kafe ani alkohol.

Jsem ráda ženou, je to dobrodružnější. Navíc ty před náma už nám prošlapaly cestu. Nedávno jsem si říkala, že bych nešla o dvacet let zpět, teď bych neměnila. Nešílím z vrásek ani z toho, že už mi není šestnáct,” uzavírá.

„Jsem ráda ženou, je to dobrodružnější. Navíc ty před náma už nám prošlapaly cestu. Nedávno jsem si říkala, že bych nešla o dvacet let zpět, teď bych neměnila. Nešílím z vrásek ani z toho, že už mi není šestnáct,” říká zpěvačka Lucie Vondráčková.