Ač pochází z právnické rodiny, právničina Kateřinu příliš neoslovila. Na stáži v Belgii se ale setkala s mediací a hned jí došlo, že je to TEN obor, kterému se chce dál věnovat. Rozplétání konfliktní spirály za použití znalostí z práva, sociologie i psychologie - takto se dají shrnout principy mediace, mezioborové disciplíny, která je v ČR zatím v plenkách a kterou Kateřina miluje.

„Když jsem si četla anotaci mediačního výcviku, byla jsem hned nadšená. Mediace je o psychologii, profesionálním vyjednávání i právní administrativě. Máte obrovskou sílu a jste tvůrcem toho, kam se lidi posunou,” popisuje Kateřina, co ji na profesi oslovilo. 

Na výcviku ji lákala také vidina změny vlastního komunikačního kódu, prohloubení emoční inteligence, radost ze smysluplnosti i z osobního rozvoje. Po výcviku v Belgii odjela studovat mediaci do Velké Británie, která je kolébkou oboru. „Jsou tam mediátoři ve zdravotnictví, školství i v rodinných vztazích. Ani rozvody v Británii nebývají jako filmové války. Přistupuje se tam ohleduplně k dětem, partneři jsou k sobě velkorysí. Zároveň tam nejsou tak silná existenční ohrožení, která se v Česku s rozvodem pojí, a kterých se partneři obávají.”

Během covidu jí práce přibylo. „Konflikty bují, nikdy jsem nebyla tak vyčerpaná. Způsobuje to těsný osobní kontakt, starost o děti a domácnost, finanční nejistota, obavy o zdraví blízkých,” říká Kateřina o současné situaci, která silně dolehla na mezilidské vztahy.

„Každý by měl jít za svým talentem a sny. Pak přijde i ekonomický benefit. Je třeba hledat uvnitř, nacházet vášně a schopnosti. Může to zpočátku vypadat chabě. Vždyť i moje začátky na nádraží Holešovice byly směšné. Jezdila jsem autobusem z Teplic a za dva měsíce nepřišla ani noha. Pak přišel první klient, první rozvod. Vše jsem jim vyjednala a sepsala a oni dali pozitivní referenci soudci. Soudce mi zavolal a začal mě dál doporučovat,” vypráví Kateřina.

Lidi si zprvu mysleli, že mediace se týká médií nebo medikamentů a Kateřina musela trpělivě vysvětlovat a čekat. Minimálně rok si budovala jméno v oboru. Postupně o ní začali mluvit na OSPODech i v manželských poradnách. Dnes si již otevřela vlastní výcvik, na kterém školí nové mediátorky a mediátory.

Podle Kateřiny se naučí mediovat každý. Mediace má totiž jasné fáze i techniky, a proto se ji naučí  narcis i egomaniak. Mediátor potřebuje hlavně nestrannost. Musí být ukotven sám v sobě a ustát, co se děje kolem. Musí chápat škálu lidských emocí. A jak říká Kateřina, pravda není zdaleka to nejpodstatnější, o co v mediaci jde. 

Z humorných příhod vybírá případ akademické malířky, která nechtěla namalovat ústně dohodnutý obraz pro svého galeristu. On pak podal žalobu a chtěl, aby malířka slíbený obraz malovala. Ta tvrdošíjně odmítala. „Pak jsme si rozmotali jejich společnou historii. Nakonec se ukázalo, že její podmínky nejsou vůbec finanční a ona nakonec obraz namalovala. Galerista radostí plakal a soudce nevěřil, že je to možné,” směje se Kateřina.

Kateřina prošla i duchovním výcvikem v Indii. Potřebovala získat pocit, že má kontrolu nad svou myslí a je tvůrkyní svého života. Měsíc žila v komůrce v idnckém ašrámu, se džberem na vodu a urvaným zrcátkem z bouraného gazíku. Měsíc se věnovala jen sobě, meditovala, řešila akupresuru a úplně se napojila zpět na svůj střed. “Od té doby jsem schopná se ovládat i při ukřičených mediacích.

Podle Kateřiny je nutné mít kolem sebe pár lidí, kteří vás skutečně mají rádi. I se všemi vašimi chybami. Což vyžaduje i zbavení se vazeb a sociálních vztahů bez potřebné kvality. Je to těžký, ale nutný proces. „Udělala jsem to po návratu z Indie. Nejdřív mě obvinili, že jsem pyšná a jiná a divná a naše vztahy zmizely. Jiní lidi naopak přišli a jsou to ti úžasní lidi, s kterými mají mé vztahy potřebnou hloubku,” uzavírá úspěšná mediátorka. 

 „Našla jsem si mediaci, disciplínu, která je pro mě vášní. Chci abys se mediace uplatnila napříč českou společností a aby se jí začalo věnovat více lidí. V životě se nesmíte bát chyb a následovat své skutečné talenty.

Aby to šlo, musíte se mít rádi, pracovat na sobě, uchovávat si vnitřní klid a pevnost,” radí mediátorka Kateřina Bělková.