Jasmína je instruktorka sebeobrany. Společně s manželem napsala knihu o emancipační sebeobraně. V knihkupectvích bude k dostání v červnu 2022. „Sebeobrana je hodně o psychice, vyjednávání, chránění svých hranic. Musíme vědět, jak se za sebe postavit slovně, pak teprve nastupuje fyzická obrana. V knize boříme spoustu mýtů o sebeobraně. Když znáte data o sexualizovaném násilí, pak se na sebeobranu žen nelze dívat jinak než prudce feministicky,” říká Jasmína.

Ženy podle ní velice dobře zvládají fyzickou stránku sebeobrany, která je v zásadě jednoduchá. Po pár nácvicích ženy zjistí, že dokáží silně chytit, dát velkou ránu, umí očopich.

„Žádný konflikt nezačíná fyzickým napadením. Když se dobře naučíš jednoduché údery a chvaty, tak se ti i líp vyjednává. Líp se ti odmítá případný agresor. Dává ti to sebevědomí,” říká Jasmína. Udělat scénu, zvýšit hlas, je podle Jasmíny v pořádku, někdy je to dokoncepotřeba. „Nám holkám kladou od mala na srdce, abychom nedělaly problémy a nebyly za hysterky,” říká.

Ve 14 letech Jasmínu znásilnil rodinný známý. Nikomu o tom (podobně jako mnoho jiných obětí) neřekla. Chtěla zapomenout. Začala brát tvrdé drogy a nějaký čas žila na ulici. Z ulice se dostala díky touze po normálním životě, s pomocí kurátorky.

„Chtěla jsem dělat bojové sporty. To jsem se rychle naučila, ale když pak na mě cizí chlapi pískali nebo něco pokřikovali, chtěla jsem něco udělat, něco říct, ale nešlo to. Doma jsme si pak vyčítala, že jsem nic neudělala a bylo mi z toho hrozně. Taky jsem zažila osahávání opilým spolužákem, kdy jsem nedokázala nic udělat, přestože jsem moc dobře věděla, jak bych se ho rychle zbavila. Ani jsem se pak neozvala. A to mě dostalo k sebeobraně: vnímala jsem rozdíl mezi sebeobranou, jako komplexnější záležitostí včetně prevence, a bojovými uměními.”

„Tomu spolužákovi jsem měla vytyčit hranice už během večera, když mě urážel a prudil. Kolem mě to navíc všichni viděli, ale nikdo nic neudělal. Většina znás zažila blbé řeči, od kamarádů, spolužáků nebo vlastních rodičů. Ale málokdo z nás se naučil bránit. A tím právě začínáme v Moderní sebeobraně. Je potřeba si uvědomit, v jakých situacích se chci umět ozvat,” myslí si Jasmína.

Od žen podle Jasmíny často zaznívá: „Vždyť mě jen poplácal po zadku, vždyť jen něco řekl o mých prsou…” Téměř všechny tím trpíme a mlčení si pak vyčítáme. Pak si další den akorát vezmeme delší šaty. „Umět se ozvat je mnohdy cenné i pro ostatní lidi, kteří dosud nevěděli, jak jednat. Nemusíte být hlasitý extrovert, stačí se naučit říct něco důrazně. Pak samozřejmě přichází znevažování, na to se musíte připravit,” upozorňuje Jasmína.

Hejty v online prostoru Jasmínu zaskočily, netušila, že někdy bude tak vidět. V DVTV vystupovala během těhotenství, doslova pár minut před porodem, s dvaceti kily navíc.

„Většina diskuzních příspěvků pod videem byla o tom, jak jsem tlustá a odporná. Po několika měsících, kdy už jsem měla dítě doma, DVTV nasdílelo můj rozhovor znovu. Chtěla jsem se tenkrát bránit, měla jsem na svém Facebooku tři tisíce lidí a skoro už jsem začla debatovat. Pak jsem se ale podívala na miminko a uvědomila jsem si, že šperkovat tři dny svůj komentář už je fakt ztráta času. Facebook, Twitter i Instagram jsem si před těmi čtyřmi lety zrušila. To mi dost pomohlo. Zásadní jsou pro mě lidi, co mi umějí dát konstruktivní kritiku, mají mě rádi a já jim důvěřuji, ” říká Jasmína.

 „Nemusíte být na všechny příjemné, je osvobozující se ozvat, když někdo překračuje vaše hranice. Vezměte si svou sílu zpět a pošlete prasáky a nevhodně žertující kolegy do háje,”  říká instruktorka Moderní sebeobrany Jasmína Houdek.