Alena Orten

Alena je feministka, členka genderové expertní komory, v 70. letech vystudovala FAMU a po roce 2000 přidala ještě gender studies na FHS UK. Pracovala v tiskovém oddělení kanceláře tehdejšího prezidenta Václava Havla. 

ROZHOVOR S ALENOU

Příběh Aleny

Už jako mladá studentka FAMU v televizi šéfovala velkému štábu. Pak jsme se poprvé vdala a záhy rozvedla. „Možná jsem ještě měla zůstat sama. V televizi byl takový zvláštní tlak na to nebýt single rozvedená třicítka, tomu osmdesátá léta úplně nepřála. Můj další muž byl taky produkční, já dělala v dramatickém vysílání, on v hudebním. Pak jsem otěhotněla a byla šest let doma, což mě úplně zabilo,” vypráví Alena.

Děti měla neplánovaně blízko u sebe a návrat do práce nebyl možný. „Byla jsem tehdy na mateřské zoufalá. Tehdy se o nějaké depresi nebo izolovanosti matek nemluvilo.”

„Dřív jsme si byli s manželem profesně rovni, děti to ale změnily. V roce 1993 jsem dostala nabídku pracovat pro kancelář prezidenta Havla. Budovali jsme tiskové oddělení a já to ladila s dětmi, které byly tehdy ve škole. Byla jsem ovšem jen sekretářka, výš mě nepustili. Nahlas řekli, že je to kvůli dětem,” popisuje porevoluční turbulentní roky.

Někdy musela být v práci do půlnoci, manžel odjížděl na dlouhá natáčení a na děti byla v Praze sama. 

„Můj muž někdy říkal „ale maminka mohla to samé”, což ale není pravda,” vzpomíná. Některým ženám to doma vyhovuje, Aleně to ale určitě nestačilo. „Byla jsem sama v pražských Radlicích a na písku byly mladé 23leté maminky, které byly jinde, sdílení jsem si si tedy moc neužila.”

Pak Alena odjela na pár měsíců do Ameriky, kde začala trpět psychickými problémy. „Měla jsem deprese a ani jsem nevěděla, co to je. Pomohl mi až rozvod a dvacet let terapie. Nyní mi vyhovuje, že žiju sama a sama se o sobě rozhoduju. Mám skvělé děti, ale možná prostě nejsem rodinný typ,” bilancuje. 

Pracovala také pro karlovarský festival a Federaci židovských obcí. V roce 2005 začala na FHS UK v padesáti studovat gender studies a to ji vlilo novou krev do žil. „Bylo to náročné, studovala jsem toho magistra asi čtyři roky. Tehdy jsem dělala projekty o ženách ve vědě na Sociologickém ústavu AV. Dělala jsem korektury z hlediska genderové lingvistiky. Jazyk vytváří realitu, u nových slov jde o zvyk, generické maskulinum není potřeba.”

Dodnes dělá korektury pro MPSV. Doporučuje ostatním ženám, aby si našly rovnocenného partnera, který se bude podílet na chodu rodiny. „A pak držet pozice a vytrvat,” cituje Masaryka a směje se.

Co říká Alena o sobě a jaký má vzkaz?

Rada od Aleny

 „Věci je třeba měnit, je třeba, aby ženy vstupovaly do veřejného prostoru. Zdaleka ještě nejsou vyrovnané šance žen a mužů. Stačí drobné krůčky,” vzkazuje genderová expertka a produkční Alena Orten.

Rozhovor s Alenou