Petra a Lili spolu projekt Žena v zenu vymyslely, když se bavily o tom, že by mělo být v českých zastupitelských orgánech víc žen a o tom, jaké fauly zažívají ženy ve veřejném prostoru obecně. Brzy se zrodil název a Petra začala zvát hostky z různých oborů na rozhovory. 

Petra ze své zkušenosti zmiňuje takové ty drobné fauly z pracovního života, které naštvou, když se opakují: zmiňování zjevu místo pracovní role, dotazy na děti a soukromí. Kterým by se teoreticky člověk mohl zasmát, ale podle Petry je důležité se hlavně ozvat a říct, že takto to v pořádku není. 

„Je fajn se ozývat, a to i ve chvílích, kdy nám to není milé, protože je to precedens a inspirace pro ostatní ženy,” podotýká Petra.

Když je člověk víc vidět a jde s kůží na trh s vlastní tvorbou, psaním, videy, životní změnou, tak jsou reakce vždy různorodé. Když se kritika zdá neopodstatněná, často jsou do ní zabaleny jiné prvotní pocity jako závist nebo nepřejícnost. A to je potřeba neřešit, to nepatří mezi konstruktivní kritiku. Tu většinou umějí dávat lidé, kterým na nás záleží, ne ti, kteří se jenom baví hodnocením životů ostatních.  

„Teoreticky tuším, jak by člověk měl postupovat a jak se chovat, ale k téhle vyrovnanosti a zenu zatím jen směřuji, vyřešeno to rozhodně nemám,” říká Petra, pro kterou je nejzásadnější měrnou hodnotou rodina a blízcí přátelé.