Víte, co to je syndrom podvodnic (z anglického imposter syndrom)? Znamená, že jedinec na určité pozici zpochybňuje svoji kvalifikaci a schopnosti ji zastávat, často navzdory vnějším důkazům, že tomu tak není.

Tohoto jevu si Hanka v prvních měsících ve funkci statutární náměstkyně dost užila. Na začátku nepomohla ani místní politická kultura, jak říká Hanka, spoustu lidí v konzervativnějším Zlínském kraji stále nebyli připraveni být vedeni “třicítkou”. Uklidnily ji ale výsledky její práce.

Ženy ve veřejných funkcích ve Zlínském kraji podle Hanky nejsou hojně zastoupeny. „Často když čtu celorepublikové statistiky, Zlínský kraj z nich úplně vybočuje. Je tu silná lidovecká základna, i silná sociální demokracie. Ale úspěch nás, Pirátů, ukazuje, že se to mění. Nejvíc mě vždy potěšilo, když přišel nějaký senior, který nám taky fandil,” říká mladá politička.

Hanka byla vždycky aktivistka. Figurovala v několika ekologických kauzách, na mateřské v roce 2017 jí ale došlo, že občanský aktivismus nestačí a je třeba měnit systém a legislativu v politice. Kandidovala poprvé v Kroměříži a následně v roce 2020 uspěla v krajských volbách.

„Často se setkávám s předsudkem, že ženy matky do politiky nepatří. Já si ale myslím, že ženy jsou úspěšné ne navzdory svým dětem, ale právě díky nim. Myslím si taky, že příklady táhnou a mým cílem je právě i takovým příkladem být. Jsem zastánkyně věkové i genderové plurality,” dodává.  

Politika je ale velká oběť, nezbývá příliš prostor na koníčky. „Mám obrovskou podporu rodiny, bez které by to nešlo, zváště během té horké fáze kampaně pár týdnů před podzimními volbami.” 

Když Hanka začala být více vidět v médiích a na sítích, musela se smířit s tím, že lidé řeší, jak vypadá. „Byla jsem překvapená, co všechno se řešilo: moje míry i barva vlasů. Nemá ale cenu se snažit před lidmi hájit, většinou mají již názor hotový.”

Komentáře na Facebooku už se naučila nečíst, Facebook za ní řeší zaměstnanec na částečný úvazek. Odpovídá ale sama na emaily, které jsou komponovanější a často umožňují další diskuzi, je to zpětná vazba. 

Zatím nejnepříjemnější zkušenost ve funkci byly anonymy ve schránce. „Někdo mě vyfotil, když jsem vedla dcerku do školky, a na fotku pak napsal urážlivý komentář a výhružku, ať si dávám pozor na pusu, nebo to odskáče moje dítě. To bylo otřesné. Děti do žádných hejtů ani výhrůžek nepatří. Za žádných okolností. Odmítám se smířit s tím, že to patří k veřejné funkci.”

Hanka má na starosti neziskový sektor, sociální oblast a životní prostředí. Všechny tyto oblasti spojuje péče. V sociální politice by chtěla transformovat příspěvkové organizace tak, aby mohly pružněji reagovat na demografické změny. 

A jak se motivuje? „Jednou jsem četla takovou větu, která zněla: kdyby to bylo jednoduché, tak by to mohl dělat každý, což to je naprostá pravda. Také mě nabíjí zpětná vazba od mladých lidí. Ozývají se mi třeba studentky kvůli diplomovým pracím, kvůli stážím - to je velice naplňující a je na tom vidět, že příklady táhnou,” uzavírá Hanka.

„Mým cílem je, aby se ženy více angažovaly v politice a vyzkoušely si, že rodina a politika se dají sloučit a že ženy jsou úspěšné i díky svým dětem, ne jim navzdory. Z hloupých řečí a hejtů si nedělejte hlavu a pojďte do toho!”