Cesta k tomu neřešit okolí je dlouhá. Olga vždycky věřila, že se uživí uměním. Ani rodiče jí v začátcích nevěřili. Zrazovali ji od zakouřených zábav. Po pedagogické vysoké škole si ale doslova vydupala konzervatoř. 

„Už pro profesory na konzervatoři jsem byla kontroverzní. Polovina tvrdila. že mám talent, polovina, že jsem beznadějná. Navíc jsem byla starší než všichni ostatní,” vzpomíná na svou cestu ke zpěvu. 

„Je nutné vydržet, u mě to trvalo minimálně deset let, než jsem sobě a okolí ukázala, že se můžu živit uměním. Tvorba s láskou je pro mě nutnost, i kdyby se to nelíbilo 99 % lidí, kvůli tomu jednomu procentu mi to za to bude stát,” hodnotí svou motivaci Olga. 

Kdykoliv kolem sebe měla nějakého muže, hned se začaly šířit fámy o tom, že jí vztahy s muži pomohly v kariéře. To ji natolik odradilo, že zcela přestala hledat podporu v okolí a všechno si dělala sama, aby náhodou zase někdo neřekl, že to má takzvaně “přes postel”.

„Podporu hledám sama u sebe. Dnes už mě podporují i rodiče, kteří mi věří. Mám kolem sebe fantastické lidi. Na hejty a komentáře jsem zvyklá a už je neřeším. Rok a půl jsem hrála lehkou děvu v seriálu a už mi to nešlo odpárat. Začal se stírat rozdíl mezi prostitutkou Patricií a Olgou. Cokoliv pozitivního mě dnes překvapí.”

Prostitutku Patrici už by znovu hrát nechtěla. Jak říká, „nesympatická zpěvačka, to je fakt průser, kdo si tě pak pozve na oslavu?” směje se.

Lidi dle ní milují nálepky. Olga má na toto téma i napsanou písničku, zatím v šuplíku. Stačí prý jedna chyba a lidi se na hejtu svezou. 

„Mě hejty nepoloží, když vím, jak to je.” Jako jedna z prvních udělala kurz pro začínající hudebníky. Co je dnes běžné, tehdy bylo v plenkách. „Tenkrát jsem slízla obří vlnu hejtu, ze všech stran, hodně od alternativních umělců, co si to vůbec dovoluji. Vznikaly memes, facebookové stránky. Kurz jsem nakonec zrušila, protože jsem se bála invaze hejterů. Ve výsledku jsem se ale bavila, Češi jsou strašně vtipní,” ohlíží se Olga.

No comment je podle Olgy nejhorší strategie. Je potřeba nemlčet a zaujmout postoj, jinak si lidi dosadí svůj vlastní výklad, který je obyčejně dost hrozivý. 

 „Život na veřejnosti je často životem na hraně. Hudbou chci pomáhat a sama ji také tvořit. Nevzdala jsem to i přes hejty a nedůvěru okolí. Ta cesta je krásná, ale já to prostě nevzdám. Hlavně vydržte, někdo to trvá fakt dlouho,” radí Olga.